Myslivecký spolek v Dětmarovicích má sedmdesátiletou tradici.
Do roku 1948 existovaly dvě soukromé honitby, jednu měl MUDr. Josef Hanke a druhou pak Josef Pieter. Oba byli pachtýři, t.j. nájemci honiteb, kteří za pachtovné provozovali myslivost na pronajatých pozemcích místních sedláků. Dle zákona měla honitba tehdy minimálně 115 hektarů.
Po únoru 1948 vykonávaly myslivost jen občanské organizace a soukromé honitby zanikly. V roce 1948 byla v obci založena Lidová myslivecká společnost (LMS) Dětmarovice. Zakládajícími členy byli předseda Teofil Kubátko, myslivecký hospodář Josef Pieter, dále pak Josef Ligocký, Josef Baňka, Vladimír Benda, Rudolf Valový ml. Rudolf Valový st., Ferinand Švajný, Jan Vicher, František Kubátko. Rozloha honitby byla tehdy dle zákona min. 150 hektarů.
V roce 1962 bylo založeno Myslivecké sdružení (MS) Dětmarovice. Předsedou byl Bohumil Tomčík, myslivecký hospodář Romuald Tkoč. Rozloha honitby byla 1316 hektarů a ta pak postupně klesala až na 1247 hektarů v roce 1982.
V roce 1992 bylo založeno Myslivecké sdružení Zátiší Dětmarovice. Předsedou byl Oto Sobala, mysliveckým hospodářem pak Miroslav Sikora, organizace čítala 21 členů. Podle nového zákona pak vzniká i Honební společenstvo Rovina, Dětmarovice, což jsou vlastníci honebních pozemků v obci. Původní rozloha Roviny byla 774 hektarů, pronajato MS na 10 let.
V roce 2007 byla organizace kvůli novele zákona přejmenována na Občanské sdružení myslivců (OSM) a předsedou byl Josef Grobelný, myslivecký hospodář Oto Sobala, počet členů 19, rozloha honitby 758 hektarů.
V roce 2016 byla organizace ze zákona přejmenována na Myslivecký spolek Zátiší. Předsedou se stal René Huebner, myslivecký hospodář je Jiří Potyš, členů 18, rozloha honitby je stále 758 hektarů.
MYSLIVECKÁ ORGANIZACE V OBCI SLAVÍ LETOS 70 LET
MYSLIVCI LETOS SLAVÍ SEDMDESÁT LET SVÉ ORGANIZACE.
Jedním z vážených a dobře fungujících spolků v obci je Myslivecký spolek. Počátky organizování myslivosti v naší obci datujeme do roku 1948, kdy byla založena Lidová myslivecká společnost. K těmto začátkům se vážou jména jako Teofil Kubátko, Josef Pieter, Rudolfové Valoví, starší a mladší, Ferdinand Švajný a další. Organizace se postupem let jmenovala různě, od Mysliveckého spolku Dětmarovice, později MS Zátiší, přes Občanské sdružení myslivců až dnes je to opět Myslivecký spolek Zátiší. Členové organizací byli a jsou vážení občané. Byli to vždy lidé, kteří měli m.j. i oprávnění držet zbraň a kteří ji museli vždy umět prakticky používat. Z toho plynula a i dnes plyne velká zodpovědnost za dodržování všech přísných regulí zákona o zbraních a myslivosti. Z obou oborů skládají myslivci náročné zkoušky. V období od roku 1985 se ve vedení spolku vystřídali pánové Drahouš Poláček, Oto Sobala, Josef Grobelný a nyní, od roku 2016 je to pan René Hűbner.
Když hovoříme o zbraních u myslivosti, myslivci je mají sice rádi, ale jejich praktické užití je zvláště v naší zastavěné obci velmi sporadické a jedná se více méně o jakési "sváteční" počínání, které se může realizovat až na základě odvedení poměrně velké práce na udržování honitby, přikrmování zvěře , udržování kazatelen a posedů, organizování akcí pro naše děti , ale i dospělé, údržbu svěřeného obecního zařízení, své techniky a organizování odborných akcí pro své členy , ale i pozvané hosty. Loveckého vyžití mají členové poskrovnu, zvláště ti zaměstnaní na plný pracovní úvazek. A věřte, máknou si při akcích spolku i rodinní příslušníci, za což jim je potřeba veřejně poděkovat. Bez nich by se některé akce spolku vůbec neobešly... Zvláště je potřeba vyzvednou spolupráci manželek a šikovných dcer našich vedoucích funkcionářů spolku v čele s panem Hűbnerem a před ním čtrnáct let s panem Grobelným.
Jak jsem uvedl, samotný lov je pro myslivce vlastně "svátkem a odměnou"...Drobné zvěře, tj. zajíců a bažantů je málo a ulovit prase divoké v našich končinách je též vcelku výjimečný počin. A tak hlavní lovnou zvěří je zvěř srnčí, jejíž stavy jsou u nás na dobré úrovni, pečlivě sledované a vykazované na okresním úřadě stejně jako počet ulovených kusů za účelem regulace počtu tak, aby škody na zemědělských plodinách byly na únosné míře. Když mluvím o škodách od srnčího, možná se někdo diví. Takové krásné stvoření..., ale zeptejte se lidí na chování srnčí zvěře u odlehlých osad a stavení..., jak je "mají rádi" a jak s nimi zápasí. Regulace je tedy nutná, nedá se nic dělat. O liškách ani nemluvě. Ulovit chytrou a mazanou lišku v zástavbě je skoro nadlidský výkon. To už je ale jiná kategorie. Myslivci je nemají rádi, protože spolehlivě decimují stavy drobné zvěře téměř k nule..., navíc se dobře množí a umějí se přizpůsobit jakémukoliv prostředí.
Problematika myslivosti je obsáhlá a nelze tímto krátkým článkem zmínit vše problém pejskařů, problém vstupu do lesa a honitby, problémy spojené s vandalstvím, oblast nemocí zvěře, apod. Částečně jsem už do Okénka k různé problematice psal dříve a do voleb ještě , jistě k radosti opozice, něco stvořím.
Mým hlavním cílem bylo dnes na výročí myslivců upozornit, poděkovat jim a jejich rodinným příslušníkům za odvedenou práci a pozvat naše občany na okresní výstavu trofejí ve dnech 27.-29.4.2018, která bude na naší hájence a kde bude m.j. též pro zájemce podáván dobrý zvěřinový gulášek a budou zde vystaveny trofeje našeho spolku, ale i trofeje v okresním měřítku.